kolik je hodin? pondělí! tři čtvrtě na smutek. co budeš jíst? kafe a cigárko! protože je smutno. obleču se do pudru a parfému. první jarní slunko mě ničí. svět se chce probudit a pomalu začít kvést. jenže já ještě nechci. Chci odpočívat a spát. Nabrat síly. Jsem smutná. Jaro, počkej ještě chvíli! Ještě pár dní […]
Read More..Do kapsy zastrčím dva žluté korálky. Jeden je pro mě, druhý je pro tebe. Až budeš, maličká, schoulená pod peřím smáčet polštář slanými kroupami, sáhni si do kapsy, nahmatej slunka. Jedno je pro mě, druhé je pro tebe. Až budeš, maličká, schoulená pod peřím utíkat se strachem do krajů z knížek, sáhni si do kapsy, […]
Read More..V kapičkách smutku se schovávám před světem. Už třicet čtyři let. Maličká, bezbranná. Co kolem ní se topí svět. Odešlas. Odešels. V bezbřehém moři slz pluje postýlka. Bílé peřinky, bílý polštář. Na samém dni temnoty maličký pomník, maličký oltář. Ve velké místnosti dvacet kolébek. V jedné jsem já. Všichni jsme plakali pro ty, co odešli. […]
Read More..Do rozeklaných hor tě poslali. Na cestu svítilnu, šat, ba ani boty ti nedali. Nahé tělo trny roztrhaly. Husté vlasy větvě rozcuchaly. Aby to nebolelo, bosé nohy do šupin obulas. Aby to nebolelo, nahé tělo do jizev obléklas. Aby to nestudilo, dlouhými vlasy se zakrýváš. Aby to nestudilo, na nic nevzpomínáš. Přešla jsi kopce, hory […]
Read More..Mám ráda, když mi shrneš pramen vlasů. Mám ráda to hlučné ticho našich hlasů. Mám ráda, když rozerveš oblohu a přivoláš noc. Mám ráda, když mě přepereš a ukážeš, kdo z nás má moc. Mám ráda, když mě neseš v náručí do peří. A pak mě na chvilku silně opřeš do dveří. Kousnu tě do […]
Read More..Z jizev mám chuchvalec na pravém stehni. Sedni si, povídám! Ani se nehni! Ze střípků naděje mozaiku poskládám.
Read More..Vprostřed černé louky bílý květ. V temnotách našla jsem útěchu, ve smrti svět. Bojím se probudit, nedýchám, však otvírám oči. Bojím se, přeju si. Ať můj svět skončí. Nemám strach ze smrti, nemám strach z bolesti. Bojím se života, bojím se radosti. A tak mám sen. V něm černá rakev, lesklá a pevná. V ní […]
Read More..V noci se plížíš ve stěnách mého bytu. Dlouhé drápy ryjí do omítky a ta skučí strašným skřípěním, které neslyší nikdo, jen já. Obcházíš kolem mě a čekáš, až se probudím. Přichází ráno a já se neprobouzím. Netrpělivě odlamuješ kusy omítky a ta ti ulpívá za nehty. Zničíš si je a bude to moje vina. […]
Read More..Jsem Petra. Čtu a píšu. A když píšu, nečtu to po sobě. don´t text me: petra@davidkova.cz
Read More..